Dáváme kotel všemu a všem !!!

Studie z metodologie

6. června 2009 v 14:46 | PhDr.Thlic.Glersson.Csc, Dis
Chodil Augustinus po Kartágu s vytuněnou repro soustavou na svalnatém rameni, nebo tady máme dalšího Viewegha v říši ducha?!
Smrdutá otázka visí nehybně nad potemnělým krajem, jako výtrusy z idealistovy nečisté myšlenky a magicky přitahuje mysli přemýšlivých gerojů už zdaleka. Není třeba se znepokojovat nad možností omylu! Správně aplikovaná metoda dekonstrukce nám totiž bude svítit na cestu hnilobným, myšlenky prostým světem křestanského pomatence jasněji, než
pableskující miasma homosexuální spirituality, vznášející se nad rodištěm Otokara Březiny.
Augi zuřivě obcoval s myšlenkou, ale vinou své od přírody zvrhlé "přirozenosti"[1] nemohla být jeho zvířecky zuřivá snaha ukájet nedomrlou obrazivostí světového Ducha, korunována úspěchem.
Proto také najdeme na jeho pomyslné "bibliografické pažbě" asi tolik kvalitních
zářezů, jako v celém Otokarově životě nepříčetných análních koitů s děvkou. Neschopnost zplodit něco hlubšího než prostoduchou větu: "Lejna tučnáků jsou vidět až do vesmíru" je kamuflována kdákáním pánu bohu do oken a poluční (neplést s pouliční) rebelií proti autoritám za pomoci drsně se pohupujícího růžence. I když to řikám nerad, zde je můj stručný a obecně platný absolutní nezvratitelně objektivní rozsudek, který se rovná axiomu:
Tvé učení je Nepravda trotle!
(Ani vytetovaný žalm na levé půlce prdele není valným argumentem pravdivosti! Sry, možná příště Augi......)

Celkové hodnocení v platónech: 6/100

Na hodnotící přímce (nazvané dle autora Platon - metr), kde směrem nahoru přibývá pravdy, Platona a BYTÍ a směrem k NEBYTÍ ubývá poznání a přibývá nesnesitelného smradu nevědomosti, exhibuje Aurelius jako dábelský prdelní démon, vypuštěný se zjevným úmyslem znečistit svěží vzduch mezi vysokými klenutými oblouky v sálech Filosofie

 

Odhalení

23. května 2009 v 15:54 | Emanuel Radil
Jsem šokován! Někdo mi ukradl peněženku. Stále jsem se ptal, kdo by to mohl být. Byla to svině, či nesvině? Byla to Jana, či Marek? Rozhodl jsem se na to jít trošičku vědecky, abych do rozřešení zavedl trochu toho osvíceneckého světla z levných Tesco baterek. Náležitě jsem se pokusil rozebrat celou situaci na dekonstrukci události a to přesnění; rozložení příčiny a následku v čase a prostoru. No a co se nestalo: vyšlo mi, že to ukradl první hybatel. Sině furt není doma! Si na něho počkam vedle ideji dobra jak pujde pro substanci.

douška k fichteho a herderovým plačkám

8. dubna 2009 v 13:07 | dr. lingvista |  Vtipy dne aneb vytržení ze všednosti
tak nám herder řekl, že kdo mluví cizím jazykem, žije umělý život, na což mu přispěchal s pomocí ten prasopes fichte a začal mlet o nemravnosti postihující jazyk toho, komu do mluvy dospěly cyzí výrazy (jako třeba fichtl nebo nabujany, upeč třea chlea apod.).

s tímto tvrzením souhlasíme jen do té doby, než si uvědomíme, jak se staly překlady těchto dvou germánských trotlů nemravnými pro celou světovou kulturu, že jsou to jen dva barbaři, kteří poznatky o jazyku nacucali pravděpodobně z nějakého svatovavřineckého krabičáku v bordelu v brémách nebo co. pánové, ještě že už jste pošli...

Poznatky z fjördu !

3. března 2009 v 13:56 | pivi |  Okénko zahraničního dopisovatele z norska
( Uveřejněno v národním periódiku "Náš rybolov", rubrika: "Rybolov si rozvracet nedáme!")

Rekonstrukce vzniku Ústavy, z péra norského specialisty na dialektiku platónovy stěny:

Dusno jak v prdeli, Athény, asi 300 př. Kr., kolem oběda:
Otroci ranného, antického, otrokářského + městského státu se dřou na polu jak mezci, aby měli Sókrati co do huby, a to během rozepří na agoře. A Platón sedí zavřenej v jeskyni, nejde ani mezi kámoše.
Nejde a nejde. Čumí na stěnu zatuchlého holobytu - živí ho tata (pozn. toho živí otroci) do jeho šestadvaceti. Platón je introvertní melancholik, zahleděný do sebe a do stěny. Čumí na stíny otroků, co ryjou ornici před tím squatem a
povidá : "πψψήζλ ϋκóπήαóι" (" Do prdele kurva, zas tam dávaj hovno !") a v tom příjde jeho kámoš Aristoteles (mezi kámošema troteles) a jak toho autistu uvidí, povidá: "jářku, co na tu stěnu furt čumíš ty
ϋζňť§ďα" ( buzno)
A Platón na to: "ζϋκλψťαè§ ?!" ( "To není televize?!").


Tak vznikl základní text západní filosofické tradice.



Prof. Beergler Pivson Olafson Thlic. bádal celý svůj norský život, a výsledkem je tento text a jeho pravda (a to je dost otřesné). Jako adekvátní reakci na tuto absurdnost radí profesor Pivson píchat kloaku mořského sledě a křičet přitom agora.

(pozn. redakce - kloaku mají pouze australské vačice, nikoliv sledi)

Hnít a mít?

4. února 2009 v 12:00 | Phdr. Olaf Gler Thlic. |  Okénko zahraničního dopisovatele z norska
Malé filosofické zamyšlení z Norska o Sartrovi, Heglovi a hovnech (poz.: Autor je vystudoval filosofii dálkově, protože z rodného fjordu je to moc daleko a je ve vlasti proslavený průkopnickou prací s názvem "Vykurvenost starých Norů".)

Hnít a mít?

Kolik záhybů a dutin lidský trávicí trakt? Tázal jsem se dnes ráno kolem osmé, fundamentálním způsobem. A jak tato otázka souvisí s Francouzem jeanem paulem Sartrem? Nastolil jsem otázku a žádal jsem po svém intelektu satisfakci, tzn. alespoň ucházející teorii.(Poz.:Filosofický časopis definuje: ucházející teorieje taková, kterou otisknou ve Fil. časopise, všechno ostatní, co tam nění, jsou sračky). "Takový puch, který se z jeho klikatých záhybů line, musí být neklamným znamením usilovné metabolizace energie!", vykřikl jsem na svou vlastní matku vztekle a ozvěna tohoto výkřiku se nesla ještě dlouho fjordem. Přemýšlel jsem příliš hluboce, abych to tu vypisoval, tady jsou výsledky: Hnití je prvotním hybatelem střevního vaku a jeho tlaku, z něj vzniká sekundární energie (i s otřesným puchem jako vedlejším produktem) a z této kauzální přičinnosti exploatuje myslící substance člověka, tedy
např. i Sarterův žabožroutský mozek. Nic veselého.To pidlooké prase Jean Paul se to samozřejmě pokusil zakecat ,ale prozradilo ho švidrací oko, kterým koulel jak imbecil, a které ho zradilo vždy, když se pokoušel lhát.


Druhou možností je konspirační teorie jeho buchty Simmone, že to byl krypto-pravičák, vždycky totiž pošilhával očkem doprava, at už smolil, co chtěl. Na hokeji nikdy neřval góóól, otvíráme zlatou bránu, ale hulákal jako prase : Gaulle! Gaulle! A díval se u toho na opačnou stranu hřistě pravým okem.


Otázka a závěr výzkumu: Co z toho plyne o lidské existenci? Napadá mne několik citátů z děl klasické německé filosofie


"tolik smradu pro nic" - Fichte o lidském údělu a jeho poměru k hovnu.


"nějak se mi přilepily k prdeli mé značkové pruské treny, Heine pocem…."

- meister Hegel baví čtenáře svými veselými obtížemi s nedovírajícím svěračem na sklonku svého života (Viz. jeho autobiografie G.W.Hegel: Die alles prusches Arsches des Welts, meine auch. Berlín, Verlag 1834 (Všechny prušácké řitě světa, i ta má., podtitul : starý pán vzpomíná. ) pozn. dobový bestseller, i Schopenhauer ocenil otevřenost autora a jeho svěrače.)
Ovšem to, co Hegel ve svých pamětech (annáles) tak šalamounsky nazývá "zdrženlivou uvolněností"


(der zuruckhaltende Relax) svého věkem sešlého svěrače, se dnes stává hlubokou metaforou uvolněných mravů postmoderní společnosti, které se také neúměrně vytahaly a uvolnily přílišným používáním, "ztratily pevné mantinely," jak to vyjádřil Jaromír Jágr, než zradil a přešel za velký prachy do ruské ligy, dávat gaully.(Pozn. autora: tuto úvahu obratem posílam doporučeným dopisem na adresu: Akademie věd ČR Národní 3, 117 20 Praha 1)




zbuj přeje

8. prosince 2008 v 17:51 | idoš

Vánoční přáni

Shony pro chvíle klidu a pohody? Dohody o možné modernizaci Vánoc mezi pokrokovými a konzervativními? Podpora nekomerčních svátků s komerčním dopadem? A nač ty otázky?
Prostě jsou Vánoce, a pro každého znamenají něco jiného. Jeden se těší na smaženého kapra a bramborový salát, jiný na dárky a pohádky, někteří na klid, vánoční vůně, půlnoční mši. Jsou i takoví, kterým se Vánoce pojí s odchodem milované osoby. Vánoční svátky nejsou všude krásné a veselé. Stejně jako se v některých domácnostech zákonitě nevážou na křesťanské hodnoty, které se s tradicí již dlouhá léta vezou. V mnoha rodinách dochází k přejídajícím orgiím a velebení matroše nad duchovnem. Najdou se i vnímající advent a boží lásku.
Vánoční atmosféra má mnoho podob. Dělí nás rozdílné prožívání, jeho intenzita a pro nebo anti vztah. Prožijte je tedy po svém. Snažte se dát těmto chvílím nějaký smysl. Zvažujte vše, co vás potká. Reagujte, procházejte vlivy a konstruujte své já, ať se odlišujeme, přestože podnikáme výpravy ve stejném čase a kolikrát držíc se za ruce.
Zbuj vám chtěl jen popřát Vánoce takové, jaké si zasloužíte: VAŠE!
Anylýza:

Jednou z mnoha metod Zbuje, je specifický úskok, útěk, ochcání
předem stanovené otázky. V úvodu textu si všimneme, že "autor" také, jako jeden z mnoha, nabyl zakrnělé reflexe: "Dohody o možné modernizaci Vánoc mezi pokrokovými a konzervativními?". Ale lépe "autora" pochopíme, jak se vypořádal s problémem (komplikovaný vztah, na který by se dala napsat ne jedna kniha pičo!): "A nač ty otázky?". "Autorová" filosofie a řešení je obrněno určitým predikátem plytkosti, plytkost je známa v tom, že když ji kombinujeme například s vodou (water) pod bodem mrazu (zero point), tak můžeme hrát hokej (play hockey) - kdyby tomu tak nebylo, stalo by se, že medium jež nese na ramenou výsledek zápasu (puk - anglicky puck), by mohlo spadnout do díry (hole), která má predikát hloubky, ale takový predikát je protiva k predikátu plytký, jež je znakem jeho myšlení.


"Prostě jsou Vánoce" nevím jak by se s tímto postulátem vypořádali např: Jehovisté? Musíme obdivovat "autorův" svět ve kterém prostě Jehovisté nejsou. A kdyby byli tak sou v piči, a musí slavit. Selekce, genocida - kdo ví, co tam ještě najdem?

Další nesmysl "Vánoční svátky nejsou všude krásné a veselé." Autor v této části textu pro změnu neselektuje lidi odlišného náboženství, ale lidí co jim šmakuje a jemu nešmakuje, tak ten kdo prožije vánoce, že se nažere, tak je neprožil "krásně a vesele" protože to je v rosporu s autorovým prožitím krásných a veselých vánoc.

"Snažte se dát těmto chvílím nějaký smysl." Snaž se dát tvému vyměšování smysl!

Pičo, všimněte si, jak se vypořádal s malým klacíkem v trenach - dal si rebelskou přezdívku "Zbuj" a ještě s tím přeje vánoce - to je dobré.

Ty si nám to teda nadělil!!!!

hi hop

11. listopadu 2008 v 0:48
naši vědci okusili hnus hiphopového podzemí a infiltrovali se mezi hovna lidství, naštěstí hudba, kterou k tomu použili, vykazuje známky chlapství a hlavně: text je o něčem, ne o buchtách na jižáku.... video po kliknutí na odkaz po obrázkem

fdsagdsahgfdahf



Hokejový fenomén

9. listopadu 2008 v 19:15
Symbolika hokeje se nevyhne ani dobře disciplinovaným kolegům z našeho vědeckého ústavu. Atmosféra je plná vůně čerstvého ledu. Při prvním setkání kdy jsme si potykali u sklenky dobrého vína a v opojení prozrazovali své nicky, tak jsme nerozuměli proč náš kolega na fotce si říká Jenda Jágr nebo šedesát-osmička. Ale vše nám vyjasnilo, když jsme byli na svém pracovišti a slyšeli podivné zvuky vycházející i Indošový kanceláře, kde jsme ho nachytali v bruslích jak hokejkou mlátí do stolu s hesly "ofsajd pičo!" a kope do televize při hokejovém zápase. Pro ilustraci foto.
hokej

hodnocení

18. září 2008 v 11:50 | nasraný mečoun
A je tu zas podzim i se svýma sračkama (orel zas přibere, pilchowski neřekne ani jednu tautologii). Skoro tři měsíce jsme se mohli radovat slunnému počasí a čumět na potící se buchty, kterých letos bylo jak much, anebo někteří (přidal) četli "vojnu a mír". Někteří nastřádali pěknou hromádku rozumu, a někteří nic (maňa). Ale celkové hodnocení, jako vtip, bych možná měl nechat orli hlavě, který si jako prázdninový bonus vybral apendix, jež byl implikován "American style" fast fůdem. Hodní hoši jako rafaul koupili polámanou kytaru, ve víře antického svaru lásky, že se zacelí. Jak se tak kriticky podivám na všechny činy léta, mám dojem že ani nezačalo. Dik moc indi - přes rok si seženu nové štamgasty.

rafal filmova hvezda

16. září 2008 v 22:37 | život sám
colo

Kam dál