Malé filosofické zamyšlení z Norska o Sartrovi, Heglovi a hovnech (poz.: Autor je vystudoval filosofii dálkově, protože z rodného fjordu je to moc daleko a je ve vlasti proslavený průkopnickou prací s názvem "Vykurvenost starých Norů".)
Hnít a mít?
Kolik záhybů a dutin má lidský trávicí trakt? Tázal jsem se dnes ráno kolem osmé, fundamentálním způsobem. A jak tato otázka souvisí s Francouzem jeanem paulem Sartrem? Nastolil jsem otázku a žádal jsem po svém intelektu satisfakci, tzn. alespoň ucházející teorii.(Poz.:Filosofický časopis definuje: ucházející teorieje taková, kterou otisknou ve Fil. časopise, všechno ostatní, co tam nění, jsou sračky). "Takový puch, který se z jeho klikatých záhybů line, musí být neklamným znamením usilovné metabolizace energie!", vykřikl jsem na svou vlastní matku vztekle a ozvěna tohoto výkřiku se nesla ještě dlouho fjordem. Přemýšlel jsem příliš hluboce, abych to tu vypisoval, tady jsou výsledky: Hnití je prvotním hybatelem střevního vaku a jeho tlaku, z něj vzniká sekundární energie (i s otřesným puchem jako vedlejším produktem) a z této kauzální přičinnosti exploatuje myslící substance člověka, tedy
např. i Sarterův žabožroutský mozek. Nic veselého.To pidlooké prase Jean Paul se to samozřejmě pokusil zakecat ,ale prozradilo ho švidrací oko, kterým koulel jak imbecil, a které ho zradilo vždy, když se pokoušel lhát.
např. i Sarterův žabožroutský mozek. Nic veselého.To pidlooké prase Jean Paul se to samozřejmě pokusil zakecat ,ale prozradilo ho švidrací oko, kterým koulel jak imbecil, a které ho zradilo vždy, když se pokoušel lhát.
Druhou možností je konspirační teorie jeho buchty Simmone, že to byl krypto-pravičák, vždycky totiž pošilhával očkem doprava, at už smolil, co chtěl. Na hokeji nikdy neřval góóól, otvíráme zlatou bránu, ale hulákal jako prase : Gaulle! Gaulle! A díval se u toho na opačnou stranu hřistě pravým okem.
Otázka a závěr výzkumu: Co z toho plyne o lidské existenci? Napadá mne několik citátů z děl klasické německé filosofie
"tolik smradu pro nic" - Fichte o lidském údělu a jeho poměru k hovnu.
"nějak se mi přilepily k prdeli mé značkové pruské treny, Heine pocem…."
- meister Hegel baví čtenáře svými veselými obtížemi s nedovírajícím svěračem na sklonku svého života (Viz. jeho autobiografie G.W.Hegel: Die alles prusches Arsches des Welts, meine auch. Berlín, Verlag 1834 (Všechny prušácké řitě světa, i ta má., podtitul : starý pán vzpomíná. ) pozn. dobový bestseller, i Schopenhauer ocenil otevřenost autora a jeho svěrače.) Ovšem to, co Hegel ve svých pamětech (annáles) tak šalamounsky nazývá "zdrženlivou uvolněností"
- meister Hegel baví čtenáře svými veselými obtížemi s nedovírajícím svěračem na sklonku svého života (Viz. jeho autobiografie G.W.Hegel: Die alles prusches Arsches des Welts, meine auch. Berlín, Verlag 1834 (Všechny prušácké řitě světa, i ta má., podtitul : starý pán vzpomíná. ) pozn. dobový bestseller, i Schopenhauer ocenil otevřenost autora a jeho svěrače.) Ovšem to, co Hegel ve svých pamětech (annáles) tak šalamounsky nazývá "zdrženlivou uvolněností"
(der zuruckhaltende Relax) svého věkem sešlého svěrače, se dnes stává hlubokou metaforou uvolněných mravů postmoderní společnosti, které se také neúměrně vytahaly a uvolnily přílišným používáním, "ztratily pevné mantinely," jak to vyjádřil Jaromír Jágr, než zradil a přešel za velký prachy do ruské ligy, dávat gaully.(Pozn. autora: tuto úvahu obratem posílam doporučeným dopisem na adresu: Akademie věd ČR Národní 3, 117 20 Praha 1)
[1] Autor je vystudoval filosofii dálkově, protože z rodného fjordu je to moc daleko a je ve vlasti proslavený průkopnickou prací s názvem "Vykurvenost starých Norů".
[2] Filosofický časopis definuje: ucházející teorie je taková, kterou otisknou ve Filosofickém časopise, všechno ostatní, co tam není, jsou sračky.
[3] Viz. jeho autobiografie G.W.Hegel: Die alles prusches Arsches des Welts, meine auch. Berlín, Verlag 1834 (Všechny prušácké řitě světa, i ta má., podtitul : starý pán vzpomíná. ) pozn. dobový bestseller, i Schopenhauer ocenil otevřenost autora a jeho svěrače.
[4] Pozn. autora :
tuto úvahu obratem posílám doporučeným dopisem na adresu: Akademie věd ČR
Národní 3
117 20 Praha 1
tuto úvahu obratem posílám doporučeným dopisem na adresu: Akademie věd ČR
Národní 3
117 20 Praha 1
do soutěže o nejlepší zahraniční příspěvek do diskurzu mezi Norskem a českou Akademii věd.
aqjvdareqy | 
Zde hledá
mít nebo nebýt?