Institut pro výzkum priorit na Blog.cz

( Uveřejněno v národním periódiku "Náš rybolov", rubrika: "Rybolov si rozvracet nedáme!")

Dusno jak v prdeli, Athény, asi 300 př. Kr., kolem oběda:
Otroci ranného, antického, otrokářského + městského státu se dřou na polu jak mezci, aby měli Sókrati co do huby, a to během rozepří na agoře. A Platón sedí zavřenej v jeskyni, nejde ani mezi kámoše.
Nejde a nejde. Čumí na stěnu zatuchlého holobytu - živí ho tata (pozn. toho živí otroci) do jeho šestadvaceti. Platón je introvertní melancholik, zahleděný do sebe a do stěny. Čumí na stíny otroků, co ryjou ornici před tím squatem a
povidá : "πψψήζλ ϋκóπήαóι" (" Do prdele kurva, zas tam dávaj hovno !") a v tom příjde jeho kámoš Aristoteles (mezi kámošema troteles) a jak toho autistu uvidí, povidá: "jářku, co na tu stěnu furt čumíš ty
ϋζňť§ďα" ( buzno)
A Platón na to: "ζϋκλψťαè§ ?!" ( "To není televize?!").

Tak vznikl základní text západní filosofické tradice.

Prof. Beergler Pivson Olafson Thlic. bádal celý svůj norský život, a výsledkem je tento text a jeho pravda (a to je dost otřesné). Jako adekvátní reakci na tuto absurdnost radí profesor Pivson píchat kloaku mořského sledě a křičet přitom agora.

(pozn. redakce - kloaku mají pouze australské vačice, nikoliv sledi)